Čekání na lepší časy a inspirace u televize

Vážení sportovní přátelé, házenkářky a házenkáři!

Vzpomínáte? V lednu a únoru loňského roku žil horecký házenkářský klub čilým ruchem, příprava na jarní sezónu byla v plném proudu. Mladší žactvo startovalo v druhé polovině ledna 2020 na silně obsazeném halovém turnaji v Novém Veselí, muži o týden později absolvovali přípravný turnaj v hale olomoucké Zory za účasti osmi družstev. Na stejné palubovce se odehrál rovněž turnaj mladšího dorostu, kde naši kluci změřili síly se čtyřmi družstvy 2. ligy ČR. A dvě družstva horecké miniházené si v posledním lednovém víkendu loňského roku užívala zimního soustředění v Jeseníkách.

Jenže nic z toho letos nemáme… A místo turnajů a tréninkové přípravy v halách a tělocvičnách se můžeme jen utěšovat (pokolikáté už?), že situace se pro amatérský sport zlepší.

Zatím jsou hráči horeckých týmů odkázáni víceméně jen na individuální přípravu formou domácího cvičení či běhání v přírodě. Naštěstí dosavadní průběh počasí přeje zimním sportům a tak lze utužovat fyzičku v mnoha směrech. Činí se tak například členové družstva mladšího žactva. Dobrým pomocníkem pro udržování fyzické kondice jsou také nejrůznější instruktážní videa na internetu, včetně možností zapojit se do on-line tréninkových lekcí. Toho využívají i naši mladší dorostenci, kteří se jednou týdně formou videokonference účastní on-line TRX tréninků.

Jak jistě víte, problémy s koronavirem zasáhly i nejvyšší patra českého házenkářského domu. Těšili jsme se, jak prostřednictvím přímých přenosů České televize budeme fandit našemu reprezentačnímu týmu mužů na 27. mistrovství světa v Egyptě, jenže… Zůstalo jen u těšení, český reprezentační výběr musel svoji účast na vrcholném svátku házené z důvodu nepříznivé zdravotní situace na poslední chvíli odřeknout.

Každopádně je zajímavé sledovat souboje ostatních účastníků světového šampionátu, byť utkání hraná bez diváků postrádají potřebnou kulisu. Rozhodně ale prázdné tribuny neubírají na výkonech zúčastněných mužstev. Trenérům navíc tato možnost poskytuje nemálo poznatků o nových trendech a dynamickém vývoji házené ve světě. Taková inspirace se může vždy hodit, jen co bude možné opět vyběhnout na hřiště. Kdy se asi dočkáme?

Děkujeme za celoroční přízeň a přejeme krásné svátky!

Milí házenkáři, milé házenkářky, vážení sportovní přátelé,

opět prožíváme čas adventu, blížících se vánočních svátků a příchodu nového roku, kdy bilancujeme období uplynulých dvanácti měsíců. V této souvislosti je na místě poděkovat všem, kteří se na úspěšném fungování házenkářského oddílu TJ Sokol Horka nad Moravou podílejí.

Děkujeme partnerům a sponzorům, obětavým činovníkům, trenérům a vedoucím jednotlivých družstev. Dále samozřejmě všem hráčům, jejich rodičům a rodinným příslušníkům, bez jejichž pomoci bychom jen těžko organizovali každoroční sportovní i společenské akce. Právě vaší zásluhou má horecká házená velmi dobrý zvuk nejen v Olomouckém kraji, ale také v dalších regionech České republiky. Vzpomenout je třeba rovněž všechny fandy i další příznivce našeho krásného sportu, díky nimž máme na Sokolce opravdu domácí prostředí. Děkujeme!

Vám všem přejeme štědré Vánoce plné dobré nálady a rodinné pohody. A samozřejmě i šťastný nový rok 2021! Ať je pro Vás úspěšný nejen ve sportu, ale také v pracovním i osobním životě. Sluší se popřát rovněž pevné zdraví. Věřme, že příští rok již bude lepší než letošní.

Jaký byl rok 2020 po sportovní stránce?

Určitě se shodneme, že v kronice horeckého, ale ani jiného házenkářského klubu nebude zapsán právě zářivým písmem. Opatření proti šíření koronaviru vystavila stopku jarní sezóně soutěžního ročníku 2019/2020, která nemohla být dohrána. Světlým obdobím bylo letní nadějné „bezrouškové“ nadechnutí, do něhož se vešla naplánovaná soustředění a série turnajů. Avšak další restrikce zastavily začátkem října rozehranou podzimní sezónu nového soutěžního ročníku, nad jehož osudem zatím visí otazník.

Přesto byl nelehký rok pro horeckou házenou ve znamení řady kladů. Jen ve stručnosti: Družstvo mužů prošlo proměnou a noví hráči jsou jednoznačně velkým přínosem pro další působení v Moravskoslezské lize. Omlazené družstvo mladších dorostenců sbíralo cenné zkušenosti v severomoravské skupině 2. ligy ČR a ukázalo, že má potenciál do budoucna.

Výsledkově nejúspěšnějším kolektivem Horky bylo družstvo mladšího žactva, hrající prim v Lize Olomouckého kraje. Navíc během léta úspěšně reprezentovalo na velkých turnajích – např. ve Zlíně a Lovosicích. Na své si přišly i dvě družstva miniházené. Zájem dětí o náš sport je příslibem do příštích let.

Potěšil rovněž nebývale velký zájem o letní Příměstský tábor, který se velice vydařil. Pro nadcházející rok máme před sebou hezké dilema, zda uspořádat více než jeden turnus tábora. A konečně lze zmínit velký zájem dětí od tří do deseti let (nejen členové klubu) o prázdninové pohybové hry. Jednou týdně se jich v areálu Sokolky účastnily téměř tři desítky. Pod dohledem zkušených trenérů si užily řadu her a soutěží adekvátních dětskému věku.

„Všichni si přejeme, aby těžké covidové období bylo za námi a mohli jsme se vrhnout naplno jak do trénování a soutěžního zápolení, tak do doprovodných společensko-kulturních akcí, které nejen pro děti v průběhu roku pořádáme,“ říká předseda oddílu házené TJ Sokol Horka nad Moravou Libor Žůrek.

K jeho slovům snad už zbývá dodat jen jediné:

Milí příznivci dobrého sportu, těšíme se s vámi opět na shledanou na házené!

Mladší žactvo Horky válí, má za sebou úspěšný rok!

Mladší žactvo Horky válí, má za sebou úspěšný rok!

Třebaže sportovní bilance roku 2020 nemůže být z důvodu jarního a poté i podzimního zastavení amatérských soutěží i tréninků úplná, přesto lze uvést nemálo počinů, které jsou pro řadu sportovců příslibem do budoucna. V házenkářském klubu TJ Sokol Horka nad Moravou to dvojnásobně platí zejména o družstvu mladšího žactva, které si skvěle vede v Lize Olomouckého kraje.

Co vše tento tým v roce 2020 potkalo a čeho dosáhl? Jaké jsou jeho přednosti? O tom v našem rozhovoru hovoří trenér družstva mladšího žactva PETR NĚMEC, který je současně šéftrenérem horecké házenkářské mládeže.

Petře, začátek roku 2020 výrazně ovlivnila první vlna koronaviru, nakolik nabourala rozehranou soutěž mladšího žactva Horky?

Docela zásadně, protože nám na jaře sebrala možnost probojovat se na medailové umístění v Lize Olomouckého kraje. Jen připomenu, že ve velmi dobře rozehrané podzimní části soutěže ročníku 2019/2020 jsme v průběžném hodnocení drželi skvělé 2. místo tabulky, které jsme ale bohužel nakonec nepotvrdili. Po uvolnění vládních nařízení jsme totiž v závěru soutěže v červnu 2020 odehráli jen tři doplňkové turnaje, v nichž jsme většinou hráli proti družstvům z kvalitnější skupiny, jakými jsou např. Tatran Litovel nebo Centrum Haná A. Nicméně utkání byla z naší strany odehraná velmi dobře.

V létě nastalo dlouho očekávané velmi nadějné „bezrouškové“ období. Jak je mladší žactvo využilo?

Po ukončení soutěžního ročníku 2019/2020, přerušeného covidem, jsme se po celé prázdniny věnovali jedenkrát týdně dobrovolným společným tréninkům mladšího žactva a všech kategorií minižactva, abychom nezaostali ve fyzické přípravě. Tím jsme alespoň částečně dohnali zameškané tréninkové jednotky z jarních měsíců. Přípravu jsme zužitkovali na konci prázdnin, kdy jsme po dvoutýdenním soustředění v areálu Sokolky startovali na třech velkých turnajích.

Jak družstvo mladšího žactva během těchto turnajových měření sil obstálo?

Když to vyjádřím jednoduše, turnaje potvrdily, že mladší žactvo Horky je výkonnostně na vzestupu. Se dvěma družstvy jsme se vydali na turnaj Holliday Cup ve Zlíně, kde ze šesti účastníků turnaje jeden náš tým vybojoval 2. místo a další náš tým 5. místo. Následoval domácí turnaj s názvem Házenkářské naděje, kde z osmi účastníků naše družstvo získalo třetí místo. A konečně musím zmínit naši účast na Házenkářském festivalu v Lovosicích, kterým jsme zakončili přípravu před nastávající sezónou 2020/2021. Na severu Čech náš tým v konkurenci 24 družstev z celé republiky vybojoval skvělé 6. místo.

Co letní příprava ukázala, pokud jde o výkonnostní stránku? Říká se, že hráči v této věkové kategorii rostou doslova před očima…

Letní příprava, jak tréninková tak i turnajová, nás neskutečně posunula vpřed. Bylo to znát na přístupu a nadšení všech hráčů i hráček, na což jsme spolu s vedoucí družstva Andreou Hrachovinovou i vedením našeho klubu velmi pyšní a hrdí. Herní přestávka napomohla tomu, že hráči a hráčky povyrostli a zesílili, bylo znát, že jsou nabiti velkou energií, bojovností, že jsou prodchnuti optimismem a opravdovým kamarádstvím. Vše bylo na hřišti podtrženo odpovědným přístupem v každé vteřině soutěžních utkání a v neposlední řadě také dobrými výsledky, kdy jsme v šesti podzimních zápasech všechny soupeře výrazně přehráli.

Jenže „bezrouškové“ období netrvalo dlouho a začátkem října se opět soutěže nuceně zastavily. Jak jste se s touto situací vyrovnali?

Opět nám nezbývá nic jiného než vydržet a bojovat… V době zastavení soutěže a zákazu trénování, jak v uzavřených halách tak i ve venkovních prostorech, jsme rozhodně nezaháleli. Členové družstva podle pokynů trenéra posilovali fyzickou zdatnost ve svých domovech a přilehlé přírodě. Je třeba pochválit všechny hráče a hráčky, jež se zapojili do výzvy na fyzické sebezdokonalování.

Měli jste v tomto směru třeba i nějaký speciální program?

Během listopadu se někteří členové hráčského kádru zapojili do výzvy trenéra – a sice pokořit společně 400 km v běhu. Odezva byla skvělá a uvedenou hranici kluci a holky pokořili již 23. listopadu. Také v tomto případě patří poděkování všem, kteří se do této akce zapojili. Po postupném uvolnění omezujících opatření od 23. listopadu jsme pozvolna při vhodném počasí začali na venkovním hřišti na Sokolce trénovat a připravovat se na jarní sezónu.

Petře, pokud se v dohledné době amatérský sport včetně házené vrátí do starých dobrých kolejí, na co se jako trenér mládeže především těšíš?

Nejen já, ale také mí kolegové v klubu věříme, že se vše pozvolna opět zlepší a potvrdíme, že nás, trenéry i hráče, házená baví. Ne snad kvůli samotným výsledkům, ale hlavně proto, že nás naplňuje energií. Jsme rádi, že můžeme rozvíjet schopnosti mladých házenkářů nejen ve sportu, ale také v životě dospívajících teenagerů.

Družstvo mladšího žactva TJ Sokol Horka nad Moravou

V horní řadě zleva: Andrea Hrachovinová (vedoucí družstva), Radim Vánský, Matěj Hanáček, Václav Spáčil, Ondřej Dvořák, Tomáš Sobek, Šimon Skřivánek, Adam Fiala, Jakub Drozd, Petr Němec (trenér družstva).

V prostřední řadě zleva: Šimon Matušek, David Jenš, Veronika Tinklová, Rozálie Protivánková, Sára Hrachovinová, Klára Drozdová, Lukáš Rusler, Matyáš Niessner.

V dolní řadě zleva: Sebastián Šrot, Martin Rusler, Milan Dokoupil, Matěj Hoferek.

Závěrem ještě krátká statistika v podobě výsledků podzimních dvojzápasů v Lize Olomouckého kraje během září 2020, které mladší žactvo Horky vyhrálo vždy rozdílem třídy:

s týmem Centrum Haná 21:12

s týmem  Házená Uničov 31:7

s týmem HBC Olomouc 28:13

s týmem  Cement Hranice 35:5

s týmem  HBC Olomouc 29:5

s týmem Cement Hranice 27:3

Další naplánovaná utkání se již nemohla odehrát.

V neúplné tabulce Ligy Olomouckého kraje horecký tým zatím figuruje na 1. místě, což je dáno i tím, že má odehráno šest utkání, zatímco jiné týmy odehrály o dva až tři zápasy méně.

1. TJ Sokol Horka nad Moravou    6 zápasů – skóre  171:45 – 12 bodů

2. TJ Sokol Senice na Hané          4 zápasy – skóre    78:50 –  7 bodů

3. Házená Velká Bystřice               3 zápasy –  skóre   91:26 –  6 bodů

4. TJ Centrum Haná B                   4 zápasy – skóre     68:62 –  5 bodů

5. SK Žeravice                               4 zápasy – skóre     77:78 –  4 body

6. HBC Olomouc 1966 B               4 zápasy – skóre     58:72 –  4 body

7. SK HFP Prostějov                      3 zápasy – skóre     31:66 –   0 bodů

8. Házená Uničov                          4 zápasy – skóre     38:101 – 0 bodů

9. TJ Cement Hranice B                6 zápasů – skóre     37:144 – 0 bodů

Horečtí hráči si dobře vedou rovněž v tabulce nejlepších střelců soutěže, ale opět se zde projevil rozdílný počet odehraných utkání. Zatímco střelci Horky se mohli prosadit v šesti zápasech, střelci jiných týmů jen ve třech či čtyřech utkáních. Neúplná střelecká tabulka je následující:

 1. Šimon Skřivánek – 46 branek

 2. Matěj Hanáček – 28 branek

 3. Sára Hrachovinová – 24 branek

 6. Tomáš Sobek – 23 branek

12. Václav Spáčil – 17 branek

Za pozornost stojí ještě statistika – tabulka trestů: Za šest odehraných utkání obdržel horecký tým pouze jeden dvouminutový trest a jen jedinkrát byl napomínán žlutou kartou. Patří tak k nejslušnějším týmům soutěže! Jen tak dál!

Pohled do historie: Házenkáři jako pořadatelé tanečních zábav

Vážení sportovní přátelé, házenkářky a házenkáři!

V dalším pokračování malých výletů do historie horecké házené se zaměříme na dobu, kdy házenkáři věnovali nemálo času nejen samotnému sportu a zvelebování areálu na Sokolce, ale po mnoho let byli také pořadateli řady společenských akcí v obci. Aby si přišli na své i pamětníci, vydáme se zpět proti proudu času o více než 45 let.

POKUD HRÁLI „BOJSÁCI“, BYLO NABITO

Od začátku 70. let minulého století bylo běžné, že areál na Sokolce byl o sobotách místem pořádání letních tanečních zábav za účasti stovek lidí nejen z Horky, ale i ze širokého okolí. Akce pod letním nočním nebem končily až kolem třetí hodiny nad ránem. Doprovod obstarávaly amatérské hudební skupiny, produkující na Olomoucku tehdejší populární muziku – např. kapely Flora, Elektron, Alfa nebo Radost.

Absolutní jedničkou mezi nimi ale byla výborná kapela, která vznikla koncem 60. let přímo v Horce nad Moravou pod názvem THE BOYS. Parta místních mladých muzikantů měla skvělý repertoár v češtině i angličtině, složený z největších hitů, kterými tehdy žil celý hudební svět. Postupem doby, s nástupem tzv. normalizace, musela kapela nedobrovolně opustit svůj anglický název a přejmenovat se na EX 30. Její kvalita ale zůstala a mnoho pamětníků určitě ráda zavzpomíná, že se stále chodilo na „Bojsáky“. Pokud bylo na plakátech uvedeno, že  budou hrát právě oni, bylo na Sokolce vždy nabito.

Organizování tanečních zábav v areálu Sokolky nebylo nijak snadné a přípravy zabraly několik dnů. Bylo třeba sehnat, přivést a v areálu rozmístit desítky stolů a židlí, nainstalovat večerní osvětlení a postavit zastřešené pódium pro hudbu, protože dnešní zděné pódium ještě nestálo. Dále se musel na hřišti položit dřevěný taneční parket, bylo nutno obstarat občerstvení, připravit makrely na pečení, sestavit pořadatelskou službu… Všichni členové oddílu házené a další dobrovolní pomocníci měli co dělat, aby vše klaplo. Samozřejmě, že v následujících dnech bylo třeba vše uklidit a vrátit celý areál do původního stavu.

KDYŽ NA SOKOLCE ZPÍVALY HVĚZDY

Začátkem 70. let vedení oddílu házené přišlo s opravdovou peckou, když se rozhodlo na letní zábavy a karnevaly angažovat zpěváky a kapely, které lidé znali jen z televize, rádia či gramodesek. První hvězdou, která na Sokolce vystoupila, byl tehdy nesmírně populární zpěvák PAVEL NOVÁK. Přerovský patriot přijel na Sokolku ve fialové Tatře 603, což bylo v Horce něco nevídaného. V dané době totiž šlo o nejsilnější, největší a nejdražší auto. Ne nadarmo „šestsettrojkou“ jezdili nejvyšší představitelé státu, včetně prezidenta republiky. Na skvělé vystoupení Pavla Nováka přišel v krásném letním večeru rekordní počet lidí, jaký zábavy na Sokolce nepamatovaly. Však také tržby ze vstupného a prodeje občerstvení náležitě vylepšily stav oddílové pokladny.

V roce 1973 vsadilo vedení házenkářského oddílu na „umělce z Prahy“ a na první zářijovou sobotu angažovalo velice populární rockovou kapelu BLUE EFFECT, která se v té době již musela přejmenovat na MODRÝ EFEKT. Pamětníci si určitě vybaví, jak na Sokolce zcela výjimečný večer skvěle rozjela čtveřice profíků – mimo jiné vynikající kytarista Radim Hladík či hráč na klávesy Lešek Semelka. V archivu se dochoval i ručně malovaný plakát, který spolu s oficiální prezentací této kapely zval na karneval pod širým nebem.

Na letní taneční zábavu v sobotu 2. srpna 1975 se podařilo angažovat ostravskou vycházejí pěveckou hvězdu VĚRU ŠPINAROVOU, která už v mladém věku měla obrovské množství fanoušků a ctitelů. Také tehdy areál Sokolky praskal ve švech.

Na letní karneval v roce 1976 se házenkáři rozhodli pro slavnou pražskou star, z dnešního pohledu českou swingovou legendu – zpěváka KARLA HÁLU. Ten na Sokolku dorazil ve svém bílém Fiatu 850, který si sám řídil. Jen co vystoupil, bylo znát, že už si dal předem nějakou skleničku na kuráž. Což se dalo pochopit, protože zpívat na horecké Sokolce byla úplně jiná liga než vystupovat před vyprodanou pražskou Lucernou. Krátce před začátkem karnevalu ale začalo pršet a tak se vše muselo narychlo přestěhovat na sál Jednoty (pozdější Autodemont), což znamenalo jediné – do sálu se vtěsnalo tolik lidí, že v něm nebylo k hnutí. Nicméně Karel Hála odvedl profesionální výkon a z pódia zazpíval všechny své největší hity.

Letní taneční zábavy a karnevaly v režii házenkářů pokračovaly také v dalších letech, lze vzpomenout na vystoupení pražské kapely Mustangové, velký úspěch měl další koncert Pavla Nováka, jiné roky zase dostávala prostor vzpomínaná skupina EX 30. Úspěšné byly rovněž tradiční Štěpánské zábavy, které házenkáři každoročně pořádali o prvním vánočním svátku na sále Jednoty.

ČEKÁNÍ NA LEPŠÍ ČASY

Po letech stagnace, kdy se v Horce házená nehrála, rozvíjí od roku 2010 činnost současný házenkářský klub, který je úspěšným pokračovatelem tradice pořádání společenských akcí, byť v poněkud skromnějším duchu. Připomeňme, že k významným akcím pro širokou veřejnost patřila v roce 2017 vydařená oslava 60. výročí založení házené v Horce. Ve stejném roce byla založena tradice každoročního předvánočního punčování, které členové klubu organizují pro veřejnost v areálu na Sokolce. V lednu či únoru pak na jiném místě pořádají společenský večírek s hudbou a tancem. Oběma uvedeným akcím nejbližší doba zřejmě ze všeobecně známých důvodů přát nebude. Ale jak se říká, není všem dnům konec. Věřme, že příští rok už bude situace příznivější a házenkáři budou mít opět možnost přivítat všechny příznivce dobré zábavy na společenských akcích, které budou pořádat.

Historické ohlédnutí: Sokolka v proměnách času

Historické ohlédnutí: Sokolka v proměnách času

Milí házenkáři, milé házenkářky,

vážení sportovní přátelé!

Protože amatérský sport má ze známých důvodů stále stopku, opět je čas na malý výlet do historie horecké házené. Tentokrát zmapujeme naše kultovní domácí sídlo – hřiště na Sokolce. Od chvíle, kdy se v roce 1957 sešla na ploše bývalého sokolského cvičiště parta házenkářských nadšenců, prošel areál několika zásadními proměnami.

KDYŽ SE HRÁLO NA ŠKVÁŘE…

V polovině 60. let minulého století zahájili horečtí házenkáři na škvárovém hřišti novou etapu – z české házené přešli na handball. Snímek z roku 1967 je z utkání Horky s Droždínem. Kdo hrál někdy na škváře, ví své… Hrací plocha se před zápasem musela nalajnovat vápnem. Jenže vyznačení brankoviště a devítky se v zápalu boje po pár minutách hry rozmázla do šířky a bylo jen na rozhodčím, jak dotek s neostrou čárou brankoviště posoudí. Během zápasu se muselo vymezení brankoviště několikrát přejet „lajnovačkou“, plechovým trychtýřem na kolečkách, z kterého se na hřiště sypalo vápno. Pokud rozhodčí nařídil sedmičku, zamáznutou značku exekučního hodu nahradil jednoduše. Špičkou boty udělal na prašné ploše čáru a mohlo se házet.

Dodejme, že černý škvárový prach, který se během hry v prostoru před brankovišti vířil, náležitě ulpíval na hráčích, kteří po skončení zápasu často připomínali horníky po šichtě v dolech. Když bylo po dešti nebo pršelo, hřiště nabralo podobu oraniště a hráči byli pokryti černým blátem. A protože dnešní šatny se sprchami tehdy ještě nestály (hráči se převlékali v budově staré, později zbourané sokolovny), ke slovu přišlo mytí pod pumpou, která byla za brankou, blízko dnešnímu hřišti na malou kopanou. Odcházející diváci tak byli svědky netradiční podívané, kdy svlečení borci na sebe pumpovali studenou vodu. Šlo tak zřejmě o první reality show 🙂

BUDOVÁNÍ HŘIŠTĚ S PEVNÝM POVRCHEM

Začátkem 70. let se začalo uvažovat o zbudování nového hřiště. Původně padla volba na antukovou plochu, ale později bylo rozhodnuto o hřišti s pevným, asfaltovým povrchem, což byl tehdejší trend. Na tomto snímku z roku 1973 je již místo škvárového hřiště rozsáhlé staveniště, na němž spoustu brigádnických hodin odpracovali členové oddílu házené ve svém volném čase. Aby bylo kde trénovat a hrát zápasy, během jediného měsíce bylo vybudováno provizorní škvárové hřiště na ploše, kde je dnes hřiště na malou kopanou. Zahájení stavby nové pevné hrací plochy předcházelo vystavění nových šaten s potřebným vybavením, které slouží dodnes, byť v upravené podobě. Vzadu za budovaným hřištěm je na fotografii vidět původní, později zbouranou zástavbu v Nádražní ulici.

Na tomto snímku z doby výstavby v letech 1973 – 1974 je již hřiště pokryto štěrkem a připraveno k položení asfaltového koberce. Současně byly vztyčeny zábrany v prostoru za brankami, které do té doby chyběly. Povšimněte si objektu napravo vedle hřiště. Nejde o myslivecký posed ani domeček ježibaby, jedná se o budku, která během zápasů sloužila jako ukazatel skóre. Do okének byly vkládány tabulky s čísly. Tato konstrukce byla převezena z fotbalového hřiště, kde dříve sloužila ke stejnému účelu. Vyšplhat do budky po kovovém žebříku, který byl v konstrukci zabudován kolmo k zemi, vyžadovalo téměř akrobatické schopnosti. Ve srovnání s dnešní elektronickou tabulí, která kromě skóre ukazuje i odehraný čas, působí tehdejší kovové monstrum poněkud úsměvně.

ASFALT SLOUŽIL TŘICET LET

Nové asfaltové hřiště bylo uvedeno do provozu v létě 1974 a horeckým házenkářům sloužilo tři desetiletí. Odehrálo se na něm bezpočet utkání a turnajů všech věkových kategorií. Jeho součástí byly také kryté plechové střídačky – na snímku vpravo, kde bylo dostatek místa rovněž pro stolek zapisovatele a hlasatele. Na tomto asfaltovém hřišti vyrůstala celá plejáda výborných hráčů – odchovanců našeho klubu. Spolu s hráči, kteří v 80. a 90. letech přišli do Horky ze dvou olomouckých klubů (Pozemních staveb a Lokomotivy), vytvořili skvělé mužstvo. Jeho vrchol přišel v roce 1995, kdy muži Horky vybojovali účast ve 3. lize, což byl největší úspěch v historii házenkářského oddílu.

Po roce 2000 pozvolna začalo nadšení pro házenou v Horce ubývat, jak mezi mládeží, tak v případě družstva mužů. V červnu 2005 odehráli muži na Sokolce své poslední mistrovské utkání a na řadu dlouhých let hřiště osiřelo…

SOKOLKA POVSTÁVÁ Z POPELA

S obnovením házené v Horce, které je datováno rokem 2010, vyvstala potřeba kvalitního hřiště. Vždyť venkovní hrací plocha v areálu základní školy byla použitelná jen pro nejmenší adepty házenkářské abecedy. V roce 2014 proto začala rozsáhlá rekonstrukce areálu na Sokolce a slovo dostala těžká stavební technika…

… aby za krátký čas už celý prostor opět připomínal hřiště, byť ještě bez finální úpravy.

SLÁVA, SOKOLKA OPĚT ŽIJE!

Současná podoba obnoveného hřiště na Sokolce snese přímá měřítka pro sportoviště 21. století a pro dnešní mladou generaci je již samozřejmostí. Slavnostní otevření nového hřiště se konalo na podzim 2014, plný provoz se na něm rozběhl na jaře příštího roku. V současnosti se na této hrací ploše tvoří další kapitoly horecké házené. Nezbývá než si přát, aby tento krásný areál všem jeho uživatelům i návštěvníkům přinášel jen samou radost.