Kdo bude mágem mezi třemi brankovými tyčemi poté, co oba dosavadní horečtí gólmani po uplynulé sezóně ukončili kariéru? Tento rébus vyřešil příchod nového zkušeného brankáře. Je jím odchovanec Házená Velká Bystřice ŠTĚPÁN VODIČKA (25 let).
Prošel všemi věkovými kategoriemi, do branky se poprvé postavil v družstvu starších žáků a již v ní zůstal. Už jako dorostenec se ve Velké Bystřici objevoval na soupisce prvního družstva mužů, s nímž později ve svých 21 letech slavil postup do 1. ligy.
Štěpáne, co tě před lety přivedlo na házenkářské hřiště?
Může za to samotná Velká Bystřice, kde je házená tradičně sportem číslo jedna. Rodiče tak měli jasno, čemu bych se mohl v oblasti sportu věnovat.
Takže házená jako jasná volba. Jaké byly tvoje začátky?
Nastoupil jsem do přípravky SK Velká Bystřice pod vedením trenéra Budiny, odkud jsem později přešel do minižáků, které trénovala Jindřiška Ochmannová. Právě v této věkové kategorii jsme dostali dobrý základ pro další léta. Získali jsme nejen potřebné hráčské dovednosti, ale naučili jsme se také bojovnosti, což se hodilo v mnoha zápasech, třeba proti STM Olomouc, kde bylo hodně rivality.
S trenérkou Ochmannovou jsem od minižáků postupoval v dalších letech až do kategorie starších žáků. Do té doby jsem hrál v poli, ale přišel zásadní zlom. Náš tým přišel o brankáře a já byl jediný, kdo byl ochotný postavit se do branky.
Jak se tedy vyvíjela tvá brankářská kariéra?
Ze starších žáků jsem ve Velké Bystřici přešel jako brankář do tamního dorosteneckého týmu trenérky Michaely Kaczmarczykové, což byla skvělá škola. Starší kluci, kteří již v dorostu působili, nám nováčkům hodně pomáhali, byli výborní mentoři, mohli jsme se zdokonalovat. I to přispělo k tomu, že mě házená začala házená bavit víc než kdy před tím.
Když jsem měl před sebou poslední sezónu v dorostu, přišla možnost změnit působiště a odešel jsem chytat do dorosteneckého týmu v Prostějově. Oproti domácímu prostředí ve Velké Bystřici jsem na novém působišti poznal jinou atmosféru, noví spoluhráči měli jinou mentalitu. Každopádně šlo o hodně zajímavou zkušenost.
Kdy jsi začal chytat za muže?
Bylo to v sezóně 2013-2014, kdy jsem sice stále ještě chytal za dorost Prostějova, ale občas jsem zaskakoval v áčku mužů Velké Bystřice, kde působil trenér Libor Malínek. V dalších sezónách jsem sice toho ve Velké Bystřici moc neodchytal, ale zažil jsem výbornou partu. V roce 2016 jsem byl u toho, když první mužstvo postoupilo do 1. ligy.
Co tě přivedlo do horeckého házenkářského klubu?
Přiznám se, že před nějakou dobou jsem ve Velké Bystřici skončil a vybíral si oddechový čas. Před nedávnem mě ale můj kamarád Petr Ochmann řekl o možnosti začít chytat za mužstvo Horky, které právě potřebovalo nového gólmana. Myslím, že s tak dobrou partou, kterou jsem měl možnost v Horce poznat, můžeme hodně dokázat. Těším se na to!
Štěpáne, přejeme, ať se ti v novém působišti daří a patříš k pilířům horeckého mužstva!
